Ježek Jenda
Ježek Jenda byl známý po celém lese jako dobrácké zvířátko, které vždycky rádo pomáhalo svým sousedům.
Když se setmělo, vydával se na pravidelné procházky po okolních zahrádkách, kde si pochutnával na škodlivém hmyzu a tím zahradníkům pomáhal.
Jednoho krásného dne za ním přišel skřítek Fabík s neobvyklou prosbou. Potřeboval vyřešit zapeklitou záhadu.
"Jendo," začal Fabík vážně, "naší veverce Věrušce se dějí podivné věci. Každou noc jí ze zimní spíže mizí velké množství oříšků."
"To je zvláštní," zamyslel se ježek.
"Ano," pokračoval Fabík. "Když ráno kontroluje zásoby, pokaždé jich spousta chybí. Prostě záhadně přes noc zmizí."
Fabík dobře věděl, že ježek Jenda je noční tvor, a proto byl tím pravým, kdo mohl záhadu rozlousknout.
DĚTI, zkuste vymyslet, jakým způsobem by noční zvíře ježek mohlo odhalit, proč v noci mizí oříšky?
???
Ježek se na chvíli zamyslel a pak navrhl: "Víš co, Fabíku? Já tu spižírnu přes noc pohlídám a uvidím, co se bude dít."
Když nastal večer, Jenda se pohodlně uvelebil v kupce listí před veverčinou spižírnou a začal hlídkovat.
Padla tma. V lese bylo ticho. Nic se nedělo.
Ježek čekal a čekal. Postupně ho přemohla dlouhá chvíle, až nakonec nudou tvrdě usnul.
Ze sladkého spánku ho náhle probudilo hlasité, bolestivé skučení.
Když Jenda spal, někdo na něj omylem šlápl!
Ten někdo teď poskakoval na jedné noze, druhou si držel a přitom žalostně kvílel.
Byl to loupeživý mýval!
Hned bylo jasné jako den, že oříšky veverce kradl právě on.
Místo aby si svou poctivou prací obstaral vlastní oříšky, raději je bezpracně kradl druhým.
Mývalovo bolestné skučení probudilo všechna zvířátka v okolí.
Za chvíli přiběhla i veverka Věruška se skřítkem Fabíkem.
Fabík byl laskavý skřítek, a tak mývalovi nejdřív ošetřil popíchanou nohu léčivou tinkturou ze semínek borové šišky.
Potom ale mývalovi přísně nakázal: "Musíš okamžitě odejít z našeho lesa. A nevracej se, dokud se nenaučíš slušně chovat!"
Mýval se zastyděl, rychle utekl pryč a už se nikdy neukázal.
Tak to nakonec dobře dopadlo.
Zloduch byl odhalen a potrestán. A statečný ježek Jenda úspěšně vyřešil záhadu mizejících oříšků.
Když se ježek v noci pohybuje, tak natolik funí a dupe, že si lidé mohou myslet, že se jim po zahradě prochází cizí člověk.
Když se ježek chce ochránit, sbalí se do klubíčka a ukryje hlavu i nohy pod bodliny. V klubíčku vydrží i několik hodin.
Mýval severní je cizokrajné zvíře, které sem přivezli lidé z daleké Ameriky. Ale protože sem nepatří, dělá spoustu škod jak zvířatům, tak lidem. Proto je velká snaha dostat ho z naší přírody pryč.
Ježek vydává zvuky jako funění, vrnění, syčení, nebo ječení...
